Záhada zámku Dolní Povelice

Každý, kdo někdy nahlédl do interní části Památkového katalogu narazil v prostorové identifikaci na územní rozsah „objekt nelokalizovatelný“. Dnes jich tam bylo 90463. U 44127 z nich červeně svítí příznak stavu prostorové identifikace NOK (tedy prostorová identifikace (PI) není vyplněna správně). Znamená to, že se údaje prostorové identifikace nějak prohřešují oproti dohodnutým pravidlům PI v IISPP, a to většinou tím, že nemají vyplněno pole jiná identifikace. Ale ani u záznamů, jejichž stav PI je OK, nemusí být prostorová identifikace v pořádku.

Co vlastně kategorie územního rozsahu objekt nelokalizovatelný znamená?

Na rozdíl od objektu lokalizovaného, pro jehož prostorovou identifikaci můžeme použít existující definiční nebo přírůstkový bod nebo navrhnout nový přírůstkový, tedy od situace, kdy víme, kde se objekt nachází nebo nacházel, u objektu nelokalizovatelného to nevíme. Proto pravidla PI v IISPP stanovují, že je potřeba vyplnit slovní popis toho, co o lokalizaci víme, v poli „jiná identifikace“. Nepovinné je vyplnění kódu lokality nebo regionu, které jsme schopni provést, pokud víme, v jaké lokalitě nebo regionu se náš nelokalizovatelný objekt nachází nebo nacházel. Záznam díky tomu získá z prostorových vazeb generovaných v PaGIS základní údaje územní a administrativní příslušnosti objektu.
Většina prohřešků proti nimž se Katalog kontrolou PI brání spočívá, jak jsme již na začátku uvedli, v nevyplnění jiné identifikace. Kontroluje si rovněž, zda není vyplněna vazba na definiční nebo přírůstkový bod nebo parcelu. Jejich vyplnění totiž signalizuje, že zřejmě víme, kde se objekt nalézá nebo nalézal a tudíž by to měl být „objekt lokalizovaný“.  Katalog už ale pochopitelně nemůže poznat, zda dostatečné údaje pro lokalizaci objektu nejsou vyplněny v některém textovém poli záznamu prvku. Katalog také neprotestuje proti parcelám, kterém se k hlavnímu prvku přenesly z právního stavu.

Jak na lokalizaci nelokalizovatelných objektů:

I když řada nelokalizovalných objektů získá lokalizaci ztožněním s duplicitními záznamy které jsou korektně prostorově identifikovány, měli bychom vědět, jak se vypořádat se zbývající lokalizovatelnou částí objektů nelokalizovatelných.

Jako příklad toho, kde a jak vyhledat podklady pro lokalizaci, jsme zvolili lokalizační záhadu hodnou Agathy Christie (Záhada na zámku Styles) nebo Arthura Conana Doyla (Záhada zámku Cloomberu): zaniklý zámek v Dolních Povelicích. Z online dostupných zdrojů a naší příruční knihovničky se o něm nedozvíme o mnoho víc, než že renesanční zámek postavený Seldnickými z Choltic na místě původní tvrze postupně zchátral a roku 1965 byla ruina zámku, který byl zapsanou kulturní památkou, demolována.  Situace se po právní stránce řešila až při generální aktualizaci (dále pro ni zde používáme zavedenou zkratku GA).

Příslušný záznam v Památkovém katalogu (viz. veřejná část: http://pamatkovykatalog.cz?element=2317613&action=element&presenter=ElementsResults; interní část: https://iispp.npu.cz/katalog/#/prvek?id=2317613) má v prostorové identifikaci určen územní rozsah „objekt nelokalizovatelný“ a v jiné identifikaci uvedeno: „pravděpodobně západní část obce“. Pro upřesnění lokalizace je korektně uvedena lokalita 2853 Dolní Povelice /Osoblaha/ ves.

Řekli jsme si zámek a nelokalizovatelný? Opravdu k němu dále nic nedohledáme? Měl by být přece vyznačen na starých mapách. A co ostatní části IISPP, neobsahují nějaké lokalizační vodítko?

Jediným dokumentem dohledatelným k zámku v MIS je neveřejný dokument GA (https://iispp.npu.cz/mis/documentDetail.htm?id=858932).

Je to sice jen průklepová kopie, ale z pozice jednotlivých částí textu můžeme odvodit, kde byly vyplněny ve formuláři GA. A číslo „53“ nám v této souvislosti zapadá do políčka 6 formuláře GA jako číslo popisné, respektive domovní.

Takže si zkusíme zapátrat po objektu vyznačeném na starých mapách jako zámek a po bývalém čísle popisném 53 v Dolních Povelicích.

Nejprve nahlédneme do Ústředního archivu zeměměřičství a katastru (http://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html)

Ve výsledku vyhledávání máme přímo odkaz na indikační skicu stabilního katastru, uloženou v našem případě v Zemském archivu v Opavě. Na rozdíl od císařských otisků, jsou na indikačních skicách vyznačena i čísla popisná, což nám umožní najít v jihozápadním cípu intravilánu numero 53, resp. Hof 53. Pozemky s ním související jsou na mapě označeny písmenem „D“ jako dominikální.

Na listu M-33-72-A-d topografické mapy z roku 1956 pak najdeme přímo značku v legendě odpovídající položce „Význačné ohnivzdorné budovy, zámky, hrady“.

Je pochopitelně diskutabilní, do jaké míry je tato značka v našem případě schematická.

Možnost porovnání aktuálního stavu starými mapami má ovšem uživatel IISPP přímo na geoportálu památkové péče. Pod Obsahem mapy může do mapového pole přidat libovolná data v podobě mapových služeb, jak vlastních služeb NPÚ tak cizích  (viz. uživatelská příručka str. 9). Interní služby, z nichž část je dostupná pouze registrovaným uživatelům po přihlášení volíme přímo z nabídky, externí zadáváme jejich URL adresou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z vlastních mapových služeb můžeme využít především mapovou službu historické ortofoto, dostupnou pouze registrovaným uživatelům IISPP, na níž je objekt čp. 53 zachycen ještě po r. 1945. Obdobně můžeme využít rastrové mapy z období reidentifikace (2001-2005) nebo interní mapovou služnu s georeferencovanými mapami stabilního katastru.

V případě Dolních Povelic ovšem můžeme s výhodou využít i mapovou službu externí, jíž zpřístupňuje georeferencované povinné císařské otisky map stabilního katastru Moravskoslezský kraj. Do pole URL oři přidání služby zadáme  http://mapy.msk.cz/arcgis/services/public2/podklad_cis_otisky/MapServer/WMSServer?

Na základě těchto podkladů pak může registrovaný uživatel s oprávněním editora přírůstkových bodů vytvořit přírůstkový bod pro zaniklý objekt čp. 53. Jaké by měl mít atributy uvidíte při rozliknutí ilustrace níže:

Z podkladů, které jsme takto dali dohromady, můžeme minimálně upřesnit jinou identifikaci. Nový přírůstkový bod je ale s velkou mírou pravděpodobnosti oním, který můžeme použít pro převedení objektu z kategorie územního rozsahu „objekt nelokalizovatelný“ na „objekt lokalizovaný“.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.