Události aneb eventy, zanesené v našem kalendáři bereme vážně. Tedy coby příležitost zviditelnit naše společné snahy a instituci Ústavu jako takovou.
Po dvou letech od poslední prezentace PaGISu jsme se vydali proto opět na konferenci ISAF & Geomatics in Projects & PLan 4 All, hostovanou tradičně v malebném prostředí Kozelského zámku. Pořadateli jsou katedra geomatiky Západočeské univerzity a NPÚ, zosobněný příznivcem informačních technologií a gisů, kastelánem Karlem Bobkem.
Vlastně jde o konferenční triádu, geomatika (tedy témata vztažená k prostorově lokalizovaným jevům) se projednává v okruhu dopravy, hospodaření polního, lesního a kdovíjakého ještě, územního plánování, katastru a – pro nás je stěžejní – tzv. Geomatice v projektech.
V rámci níž byl přednesen příspěvek Památkový GIS a nový geoportál památkové péče (download). S jeho obsahem se můžete důvěrně seznámit separátně, všiměme si nyní krátce ostatních, pro památkovou péči relevantních, vystoupení.
V programu se předmětná problematika objevila na několika místech. Jan Macura ukázal, jak vypadají snahy Wikipedie o vybudování databáze znalostí (tzv. Wikidata, Wiki je totiž, kdybyste nevěděli, čistě textový systém a jakékoliv její vytěžování je proto problematické), a jak to vypadá s geolokací takto harvestovaných údajů. Velmi zajímavé bylo pak srovnání s tzv DBpedií, tj , prostorově orientovanou semantizující databází téhož.
Památkovalo ostošest se ovšem především v bloku příspěvků „geomatika a kulturní dědictví“.
Ladislav Varadzin předváděl, jak z otvorů, vyvrtaných v žulových skalách středního Súdánu, usuzují na kotvicí prvky obydlí lidí žijících před osmi tisíci lety (tehdy tam ovšem nebyla poušť, ale kvetoucí les). Jan Pacina předváděl dokumentaci hradu Rýzmburka metodami geoinformatiky (čti geodézie, mikroortofotografie, 3D modelování), výsledky ke shlédnutí na stránkách platformy pro publikaci 3D modelů např. zde. Kateřina Halíková předvedla digitální rekonstrukci kaple sv. Ondřeje zámku Hradiště – doslova školní příklad 3D dokumentace památkového interiéru. Zajímavý moment byl nicméně v odlišení reálně restituovaných předmětů mobiliáře: šedou jsou vyvedeny kusy in situ neexistující na rozdíl od barevného zobrazení fondu restituovaného (příklad varhan dlících dnes na Kozlu:-).
Ondřej Dudáček ukazoval rekonstrukční modely zaniklých sídel v lokalitě Paště – část projektu databáze zaniklých obcí Ústeckého kraje, Markéta Holá databázi 3D modelů drobných kulturních památek v krajině (čti. 3D modeling smírčích křížů) a konečně Petr Horák pilotní projekt prezentace modelů historických a kulturních památek nad mapou. Čti (domácí snaha o duplikaci Europeany). Poněkud donquichotské konání.
V kostce tedy poměrně reprezentativní vzorek toho, co se děje na průsečíku geografických informačních systémů, zaobírání se kulturním dědictvím (záměrně nepíši „památkové péče“) a konáním v akademické sféře.
Další ročníky, budou-li, doporučujeme tedy našim čtenářům vřele k účasti.