Nedávno jsme zde psali o v zásadě chvályhodné snaze Brněnských kolegů o propagaci ústavu via ArcGis online (dále AGOL).
Zároveň se nám na Malé Straně opakovaně vrací dotazy typu: jak mám publikovat mapu s odborným obsahem, a kde a zač…naši editoři (doufejme) už vědí, že odpověď není instantní, že závisí na více okolnostech. Jednou z cest je skutečně použití cloudového ArcGIS Online prostoru.
Pro ilustraci a inspiraci si povšimněme „Mapy historických a současných surovinových zdrojů a technologií pro výrobu vápenných pojiv“.
Mapy jsou jedním z výstupů projektu „Calcarius“ pojednávajícím o tradičních vápenných technologiích historických staveb. Nositelem úkolu je Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR sídlící na pražském Proseku – dlouholetý partner NPÚ v oblasti vědy a výzkumu.
Omezme nyní náš pohled na jen jeden aspekt/výstup – a sice „gisovou“ prezentaci umístěnou na řečené cloudové úložiště.
V karuselu vidíme hned patero tak řečených specializovaných map s odborným obsahem.
Zajímavá je kombinace technologií – samotná prezentace je vložena na AGOL a dále vizualizována javaskriptovými mapovými aplikacemi. Samotná data byly sbírána online editací, provedenou v prostředí Adobe Flex.
O vývoji projektu inspirativně hovoří průvodní zpráva k odborné mapě. O tom, že na Proseku používají pro zpracování stejné technologie jako my, se můžeme přesvědčit na stránkách publikovaných služeb, tedy vlastního ArcGis Serveru.
V textu zprávy je i zajímavá zmínka o „možnosti zpřístupnit“ data vápencových lomů přes Národní geoportál INSPIRE. Zajimalo by nás, jak se ovšem kolegové vyrovnají s implementačními pravidly – když jsme se základu – metadat – nedopátrali ani u již publikovaných věcí.
Uváděna je i možnost využití mapových kompozic na mobilních zařízeních. To je ovšem spíše úsměvné, neboť zde se spoléhá na tzv. „responzivní design“ samotných AGOLových instantních mapových aplikací. Neexistuje tedy nějaká speciální aplikace pro mobily, jen se desktopová smrskává na rozlišení tabletů.
Nicméně – doporučujeme ctěné pozornosti čtenářstva, minimálně jako vzor, jak lze psáti průvodní zprávu k výstupu VaV.
Myslím, že i zde lze ilustrovat potřebnost šířit tyto komentáře (recenze) veřejně. Většina řešitelů takových projektů totiž stejně nehodlá nebo nemá čas to sledovat v širších měřítkách. Já to také většinou vypátrám spíše namátkou, protože většina řešitelů ani vytvořené nástroje a data nijak dále nesignalizuje. Oznámí to asi poskytovateli a ostatní ať si to najdou, když se trefí. Proto si myslím, že by veřejné zpřístupnění takovýchto sdělení přece jenom aspoň pár lidí mimo pagis ocenilo a mohlo by to pomáhat potřebnému šíření znalostí, a tím třeba i pochopení pro potřeby GIS mezi památkáři, řešiteli apod.