Nic netrvá věčně. Ale to na většině věcí kolem nás (asi) ani nepožadujeme. Nicméně jistou dobu funkčnosti přecijen předpokládáme. Zvláště když jde o zařízení v ceně osobního auta. Ani technika, jakkoli pokročilá, nevydrží ovšem bez náležité péče.
V následujícím leporelu si tedy ukážeme vnitřní ústrojí 42 palcového scanneru Contex. Tomu našemu na generálním ředitelství jsou čtyři roky, a protože o něj pečujeme jako o vlastní, podstoupil omlazovací kůru.
Na prvním obrázku spatřujeme tedy sejmutý svrchní kryt, v levé dolní části blok napájení. Nad ním jsou patrné bloky jednotlivých kamer.
Scanner je průtahový. To znamená že předloha se posouvá před čtyřmi vedle sebe umístěnými kamerami. Ty si můžeme představit jako CCD čip v digitálním fotoaoparátu – na rozdíl od něj ale mají „jen jeden“ řádek světlocitlivých buněk. Kamery jsou vedle sebe čtyři, protože každá má efektivní jen omezený úhel záběru (tedy fakticky šířku skenované předlohy). Detail kamerového bloku, za válečkem objektivu mířícím k zrcadlům pod skenovacím sklem je vidět deska elektroniky čipu a vlevo krokový motor ovládající ostření.
Levý bok stroje po sejmutí krytů: posuv předlohy ve scanneru zajišťují pryžové rolny, poháněné přes tyče a pastorky servomotory. Detail pohonu řemeny. V levé části je vidět vystupující patice kazety se zářivkou.
Pravý bok po odkrytování. Zleva (nápis PLUS) je vidět čtečka čipové karty, v pravém středu kolejničky po vyjmutém bloku zářivkové kazety. Ta byla preventivně vyměněna. Visící plochý kabel je k panelu ovládání.
Napájecí blok v detailu, kovová klec chrání okolní elektroniku (a mechaniky:-) před vysokonapěťovým výbojem z kondenzátorů.
Deska elektroniky scanneru. Zde se signál ze všech čtyř kamer zpracovává do jednoho datového toku, který je dále posunován do USB rozhraní.
Celek stroje sejmutého ze stojanu, jsou demontované všechny kryty. Na pravém boku čtečka karty s čipem, který scanner povyšuje na model plus – obecně rychlejší skenování s vyšším rozlišením.
Ještě jednou detail kamerového bloku. Vlevo váleček objektivu, na dolní straně krokový motorek, který otáčí posuvovým šroubem posouvajícím ohnisko vůči rovině snímání.
Detail krokového motorku. Jde o servomotor (pro ne-modeláře: motorek je schopen otočit se o předem definovaný počet otáček).
Vyjmutý blok s odrazovými zrcadly. Lampa (speciální zářivka) osvěcuje přes snímací sklo předlohu, aby světlo bylo rovnoměrně rozptýleno, po celé šířce snímání jsou pásové zrcadlové pásy. Ty jsme pečlivě vyluxovali.
Náhradní sklo se snímací štěrbinou. Součástka dorazila lepicí páskou připoutána na dřevotřískovou lajsnu, zabalená v bublinkové folii. Jen tak, nic dalšího kolem. Asi si výrobce říká – vidím sklo, nebudu s tím mlátit…
Lišta (bílá) tvořící pozadí skenování, rovněž byla vyměněna, protože se provozem špiní a odírá..Snímací sklo má po stranách háčky, je tedy , teoreticky, uživatelsky vyměnitelné…ovšem kdo si na to troufne že.
Zleva dole, mechanický snímač na vstupu předlohy, dále posuvové rolny ( přitlačují předlohu k pozadí, pod sebou mají jímky na nečistoty) Nad nimi vyměněné snímací sklo, nahoře opět dvojice přítlačných rolniček.
Nakonec bylo dáno vše na původní místo, stroj zpět na rám, zapojit, zkalibrovat snímače pomocí šablon, a můžeme skenovat dalších (alespoň) pět let.