… aneb proč nemá být parcela prvkem v Památkovém katalogu a mít svůj přírůstkový bod
Tento článek je určen především editorům Katalogu a korektorům přírůstkových bodů PaGIS, kteréžto prosíme, aby mu věnovali náležitou pozornost.
Podrobnost rozobjektování prvků soupisu v Památkovém katalogu a jejich prostorové identifikace se mnohdy pohybuje od jednoho extrému k druhému. Od prvku bez prostorové identifikace na straně jedné až k nadbytečné podrobnosti na straně druhé, kdy na mapě vidíme hvězdičku na hvězdičce. Mezi těmi druhými extrémy je jeden, kdy už nejde jen o to, jak podrobně rozebíráme realitu, ale o nepochopení toho, co by prvkem být mělo a co nikoliv.
Na snímcích obrazovek z územně identifikačního mapového projektu a neveřejného Katalogu vidíme areál zámku, v němž každá parcela dostala přidělen přírůstkový bod a stal se z ní prvek soupisu. Jako prvek je obdařena názvem park (29 záznamů soupisu / přírůstkových bodů), lesopark (15 záznamů soupisu / přírůstkových bodů), potok (10 záznamů soupisu / přírůstkových bodů) …
Na straně Katalogu zde máme veledlouhý sloupec prvků se stejnými nic neříkajícími anotacemi. V mapě mračno bodů, z nějž nepoznáme, který z přírůstkových či definičních bodů použít pro prostorovou identifikaci v aplikacích IISPP (v MIS nebo Tritiu).
Přístup k zámeckému areálu v MISu je méně důkladný. Čtyři fotografie parku jsou napojeny na jediný prvek a tím i jediný přírůstkový bod. Při důslednějším dodržování parcelní strategie aplikované v Katalogu by ale vlastně každý snímek měl mít určeno, které parcely jsou na něm vidět… Hranice parcel sice nejsou běžně v terénu viditelné, ale při použití fotoaparátu s GPS by to možná ani nebylo tak složité přesně určit.
Proč se někdo rozhodl vyrábět parcelní prvky má ale jiný než „MiSový“ důvod. Cílem bylo dostat k rozlehlému prvku do prostorové identifikace všechny parcely.
Co je vlastně na takovém postupu špatného a nenásledováníhodného?
Prvek soupisu reprezentovaný definičním bodem objektu nebo bodem přírůstkovým by měl prostorově nebo stavebně historicky či funkčně odděleným či oddělitelným prvkem reálného světa. Od ostatních prvků by se měl lišit svými atributy (materiálem, konstrukcí, autory, časovým a slohovým zařazením, etc.). Jediné, co odlišuje prvky které jsou částmi rozparcelovaného parku, jsou identifikační údaje jejich parcely.
Terminologický slovník zeměměřičství a katastru VÚGTK k heslu parcela uvádí, že je to „pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem„. Pozemek je pak podle téhož slovníku „část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicemi územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků„.
V případě parcel jde (a vždy šlo) především o držbu / vlastnictví pozemků a berně / daně z nich. Jejich evidenci vede ČÚZK a to, co se s parcelami děje (jejich slučování nebo rozdělování) nemůžeme nijak ovlivnit. Ruční (tj. od stavu v katastru oddělená) evidence parcel na straně IISPP je proto dlouhodobě neudržitelná. Rozhodně ji nevyřešíme parcelními kvaziprvky.
Původním účelem použití parcel v soupisech a evidenci památek byla jejich prostorová identifikace (v době, kdy mapy ještě nebyly digitální, byl údaj o parcele důležitý pro nalezení památky na mapě) a určení prostorového rozsahu ochrany (památka je chráněna v rozsahu těchto parcel). Časem se vše zkomplikovalo ještě tím, zda pozemek je či není chráněn. Tato evidence se ale týká právních stavů v Katalogu, kde máme nástroj na načtení parcel z polygonu rozsahu právního stavu vymezeného v PaGIS. Parcely takto načtené se zobrazují i v soupisu a pokud je nezbytné zde nějaké doplnit, je zde možno tak učinit přímo na záložce parcel v prostorové identifikaci prvku.
A co když u památky chybí údaje o všech katastrálních územích, obcích, ORP a krajích, které bychom potřebovali mít uvedeny v její prostorové identifikaci?
Ani v takovém případě nám parcelní kvaziprvky nepomohou. To, co nezískáme z prostorově identifikačních atributů definičního nebo přírůstkového bodu musíme doplnit propojením na další identifikátor lokality CZ_Retro. Jako jednoduchý příklad vždy uvádíme mosty. U nich se definičním/přírůstkovým bodem načte lokalita na jednom břehu a ručně je potřeba doplnit lokalitu břehu druhého.
Co s parcelními prvky, které se nám už tvůrčí iniciativou editorů do Katalogu a PaGIS dostaly?
Odhalit je fulltextovým nebo parametrickým vyhledáváním půjde těžko. Takže pokud jste takto postupovali a víte kde, je potřeba prvky v Katalogu poslučovat. Je ale potřeba neponechávat přitom nadbytečné přírůstkové body jen tak být. Zjištění toho, co by vlastně při jejich vypořádání mělo být de facto také polučováno je, jak jsme si na ilustrovaném případu ověřili, velmi pracné. Pro hromadná sloučení bude potřeba předat údaje o tom, co nahradit čím, formou jednoduché tabulky. Pokud jste zkrátka parcelní kvaziprvky a přírůstkové body pro ně již vyrobili, ozvěte se globálním správcům přírůstkových bodů.
Domluvíme se konkrétně na nápravě co nejméně bolestné pro obě strany.