Na FB stránkách Stavebněhistorický průzkum Jan Pešta byl vznesen dotaz:
Mohl by mi, prosím, nějaký expert z NPÚ vysvětlit, kam se poděla všechna ta barevná čísla PB, Idob_PG, a pod., která jsem se tak pracně naučil hledat na mapách GIS NPÚ a teď tam NEJSOU???
Uživatel Geoportálu památkové péče nechť nezoufá. Všechna ta barevná čísla lze stále najít. Stačí zvolit tu správnou mapovou aplikaci. Nepřihlášený uživatel musí vystačit s neveřejnou mapovou aplikací Územní identifikace. Odkaz na tuto mapovou aplikaci je vystrčen na úvodní stránce geoportálu:
V anotaci, která se objeví při najetí myší nad náhledový obrázek či název aplikace se lze dočísti základní informaci:
Mapová aplikace určená pro získávání potřebných identifikátorů pro jednoznačnou prostorovou / územní identifikaci v souvisejících evidencích (Památkový katalog, MIS, Tritius apod.). K tomuto účelu slouží základní identifikační prvky paGIS (definiční body a polygony lokalit, městských částí a historických regionů a definiční body objektů s návrhovými / přírůstkovými body).
Sousední aplikace Územní identifikace pro zahraničí plní, jak již z názvu vyplývá, obdobnou fci pro zahraničí.
Registrovaný uživatel geoportálu má po přihlášení k dispozici Územně identifikační mapové aplikace obsahující nástroj pro editaci a správu přírůstkových bodů.
Obecně pak najde uživatel přehled všech aplikací, které může se svým oprávněním používat, po rozkliknutí záložky Mapové aplikace:
Jak vidno z ilustračního snímku obrazovky, i nepřihlášený uživatel z řad veřejnosti, má k dispozici o mnoho více aplikací, než vidí na úvodní stránce.
Do územně identifikačního projektu se můžeme snadno dostat i v případě, že máme otevřenou jinou mapu. Ve všech mapových aplikacích je dostupný nástroj pro jejich přepínání 
. Po kliknutí na něj se uživateli nabídne seznam všech mapových aplikací, k nimž má oprávnění. Po kliknutí na vybranou mapovou aplikaci se požadovaná aplikace otevře ve stejném územním rozsahu (na stejném místě).
V územně identifikačních projektech najdou uživatelé prostorové identifikátory zobrazeny tak, jak na to byli zvyklí ze starých mapových projektů na gis.npu.cz včetně postrádaných barevných čísel, takto identifikátorů definičních a přírůstkových bodů.
Takto se zobrazují s vrstvy PaGIS: Základní identifikační prvky (na ilustraci v obsahu mapy modře zvýrazněné). Všechny mapové aplikace obsahují ale i nejspodnější vrstvu Prostorově identifikační prvky IISPP. V ní jsou všechny prostorové identifikátory (definiční a přírůstkové body, definiční body lokalit a polygony historických osad CZ-RETRO, polygony historických regiomů CZ_RETRO) zobrazeny co nejnenápadněji šedě a bez popisek. Hodnotu příslušného identifikátory lze nicméně odečíst pomocí vyskakovacích oken (tzv. maptipů), které při kliknutí na prvek v mapě zobrazí jeho vybrané atributy. Maptip zobrazí všechny nalezené prvky v daném místě a mezi jednotlivými záznamy je možno listovat pomocí šipky vpravo nahoře v záhlaví vyskakovacího okna. Nalistovaný prvek se přitom v mapě zvýrazní. Na snímku obrazovky nalistovaná historická osada díl:
Vyskakovací okno je praktické pro okopírovaní vyhledaného prostorového identifikátoru (opisování vede pouze k chybám). Jsou v něm předdefinován i odkazy do dalších částí IISPP, jimiž uživatel najde v těchto aplikacích všechny záznamy, které mají daný identifikátor vyplněn v územně identifikačních údajích. V ilustrovaném příkladě tedy to veřejné části památkového katalogu a MISu.
Více k maptipům ve starším příspěvku Nové maptipy. Obecně k užívání mapových aplikací nezaškodí podívat se do návodu. Najdete ho na původní stránce geoportálu vpravo nahoře:
Na závěr snad ještě reakce na facebookové Peštovo postestknutí:
Jen nerozumím tomu, proč to nejde udělat jednou pro vždy a srozumitelně (aniž by se to zase za rok změnilo), aby se v tom vyznal i příležitostný uživatel mimo NPÚ (který má zájem / potřebuje) odevzdávat práci kompatibilní se systémem značení NPÚ.
I když to možná navenek tak nevypadá, opravdu se o to, dělat to jednou provždy snažíme. S novou aplikací Památkového katalogu jsme ale získali na jedné straně jednat možnost převést mapové projekty na novu úroveň a dát jim jednotnou podobu. Díky ní v nových mapových aplikacích geoportálu fungují takové věci jako přepínání mezi mapovými aplikacemi do stejného místa v mapě. Na druhé straně se i PaGIS musel přizpůsobit tomu, že konečně máme dlouho postrádaný Památkový katalog. Realizace Katalogu i Geoportálu byla v krátkém časovém úseku jednonoho roku velmi náročným úkolem, takže se nelze divit, že dosud vše není dotaženo ku spokojenosti veřejnosti, natožpak naší. Ale hledané puntíky a barevná čísla prostorových identifikátorů tu, jak jsme se pokusili ukázat, jsou a budou nadále. Takže je směle používejte. Zájem a potřeba tak činit, nás pochopitelně těší.