Jak bylo v Brně

Třídenní, co do pořadí čtvrté, výjezdní setkání editorů pa GIS a správců MIS je za námi.
Jak bylo v Brně kromě toho, že v zaplněném sále panoval záludný klimatizační chlad a venku úmorné vedro?

První GISový a třetí MISový den byly spíše pracovní, prostřední den, v němž byl poprvé širšímu okruhu budoucíxh uživatelů představen Památkový katalog a související úpravy jednotlivých aplikací IISPP, měl oficiálnější charakter i díky návštěvě paní generální ředitelky.
Mimo interní pracovní záležitosti jsme pak měli možnost seznámit se díky prezentacím hostů ze ZČU, CAGI a Wikipedie s širším kontextem a perspektivami našeho oborového informačního systému.
Prezentace ze setkání jsou dostupné zde a budou postupně doplněny.

Našli jsme si čas i na terénní exkurzi do areálu BVV a prohlídku vily Stiassny.

Nabitý program nám nedovolil dokončit zamýšlená praktická cvičení, která se tímto stala domácím úkolem. Revize rozsahu KP vily Stiassny by měli editoři paGIS odevzdat do složky sdílené cvičení  k tomuto setkání, v níž najdou i potřebné podklady. Cvičná revize a oprava chyb v bodové identifikaci by měla být provedena v aplikaci přírůstkové body nejpozději do příštího setkání, které bude míti spíše školící charakter a jehož termín budeme zavčas avizovat.

Zda setkání bylo pro Vás osobně k něčemu či k ničemu, máte možnost se vyjádřit v komentářích níže.

příspěvek zhlédnut: 2

2 komentáře u „Jak bylo v Brně“

  1. Se zájmem kvituji, jak jsou do PK zahrnuty monitoring (MS) a OPD. Nicméně, proč se vydělují od např. SHP či restaurátorského průzkumu (RP)? A proč se na druhé straně oddělují od sebe, když oba postupy "prostě" zaznamenávají určité informace o podobě a stavu staveb. Bude zachován (a důsledněji praktikován) postup, že jsou "operativně" signalizovány např. připravované opravy? Bude existovat možnost, že si zpracovatel OPD ověří, kdy byl zpracován MS (jestli to náhodou nebylo včera apod.)?
    Oddělení obou metod má zřejmě (bohužel) historické příčiny (postupy OPD jsou samozřejmě schopné zaznamenat to, co MS – asi to platí i naopak; metodiku MS zřejmě k dispozici nemáme?; příkladové akce asi publikovány a analyzovány nejsou?).
    Vedle těchto "konkurenčních" potenciálů jde ale také o to, jestli se zavádí i nějaká možnost korekcí popisů charakteristik hodnot památek, pokud se dosáhne nějakých nových zjištění (nález dosud neznámé stavební fáze apod.). Taková zjištění samozřejmě přinášejí i projekty VaV.
    Asi je to zřejmé i z některých prezentací, tak to neřešte. Jen si to tak samomluvou snažím urovnávat…
    JS

  2. Katalog jako takový primárně předpokládá zajištění funkcí aktuálních aplikací MonumNetu – tedy zmíněný monitoring a OPD. Proto jsou všude uváděny jmenovitě. U dokumentů RP a SHP se předpokládá primárně jejich ukládání do MISu, kam jsou a měly by být ukládány i rozsáhledjší dokumenty OPD. Katalog pak umožní k danému prvku vybrat všechny související průzkumové dokumenty a připojit je tak, aby je uživatel nemusel hledat v MIS, ale zobrazovaly se přímo v nabídce z katalogu. Zkrátka z katalogu bude možno jednak zobrazit dokumenty k prvku vybrané autorem záznamu potažmo redaktorem jako důležité pro publikování přímo v Katalogu, jednak bude umožňovat výběr všech dokumentů k prvku v MIS uložených. Co se aktualizací monitoringu týče, tak by datum posledního mělo být signalizováno včetně upozornění na památky dlouho nemonitované. Uvidíme, jak se to podaří. Stejně tak je pamatováno na to, aby se v katalog dal využít pro VaV.

Napsat komentář