Parcelní posedlost

… aneb proč nemá být parcela prvkem v Památkovém katalogu a mít svůj přírůstkový bod

Tento článek je určen především editorům Katalogu a korektorům přírůstkových bodů PaGIS, kteréžto prosíme, aby mu věnovali náležitou pozornost.

Podrobnost rozobjektování prvků soupisu v Památkovém katalogu a jejich prostorové identifikace se mnohdy pohybuje od jednoho extrému k druhému. Od prvku bez prostorové identifikace  na straně jedné až k  nadbytečné podrobnosti na straně druhé, kdy na mapě vidíme hvězdičku na hvězdičce. Mezi těmi druhými extrémy je jeden, kdy už nejde jen o to, jak podrobně rozebíráme realitu, ale o nepochopení toho, co by prvkem být mělo a co nikoliv. Pokračovat ve čtení „Parcelní posedlost“

Aktualizace uživatelské příručky CZ-Retro

Na geoportále památkové péče je již od konce minulého roku dostupná aktuální verze prostorových dat Retrospektivní sídelní databáze Čech, Moravy a Slezska CZ_Retro (verze dat CZ_RETRO: 3. 11. 2017 / administrativní stav: 1. 4. 2017 / statuty měst a městysů: 22. 9. 2017).

Aktualizovanou uživatelskou příručku najdete u mapové aplikace CZ_Retro na místech výše vyznačených na ilustraci (kromě oddílu O aplikaci i uprostřed na horní liště nad mapovým oknem). Pokračovat ve čtení „Aktualizace uživatelské příručky CZ-Retro“

K čemu slouží korekce SO v IISPP

Jednou z novinek a úprav památkového GIS, které jsme ve stručnosti zmínili na letošním brněnském setkání editorů PaGIS v Brně, je korekce statistických obvodů.

Pole korekce IDSO (korekce (identifikátoru) statistického obvodu) mají ve svých atributech definiční a přírůstkové body používané k prostorové identifikaci v IISPP již velmi dlouho. Aktuálně se mění pouze to, že u definičního / přírůstkového bodu ručně vyplněná hodnota korekce se automaticky přepíše v prostorových vazbách (Spatial Joinech) těchto bodů se statistickými obvody RSO, které se v PaGIS generují pro aplikace IISPP. Pokračovat ve čtení „K čemu slouží korekce SO v IISPP“

Jak bylo letos na MDŽ v Brně

Na rozdíl od roku loňského panovalo v Brně již předjaří a fungoval i výtah. Účast byla hojná (viz. prezenční listina); poprvé mezi nás zavítali noví editoři Markéta Havlíková z Lokte a Marek Pacák z Josefova. Pokračovat ve čtení „Jak bylo letos na MDŽ v Brně“

Co se stalo, přihodilo…

„Co sa stalo, přihodilo na horách,
to neviděl a neslyšel žádný v těch dobách…“
Tak o to v tomto příspěvku zrovna nejde, anóbrž se pokusíme vysvětlit, co se stalo přihodilo, že nám to MIS a Katalog zpomalilo.

 

Kostlivec ve skříni

Opakovaně se nám objevují problémy související s jedním kostlivcem bytujícím na dně naší RUIANové skříně. Občas se totiž v naší lokální geodatabázi GIS/RUIAN, vylíhne parcela s identifikátorem který na místo aby končil …….10, má nezaokrouhlenou hodnotu ……..09,99999.

Pokračovat ve čtení „Kostlivec ve skříni“

Záhada zámku Dolní Povelice

Každý, kdo někdy nahlédl do interní části Památkového katalogu narazil v prostorové identifikaci na územní rozsah „objekt nelokalizovatelný“. Dnes jich tam bylo 90463. U 44127 z nich červeně svítí příznak stavu prostorové identifikace NOK (tedy prostorová identifikace (PI) není vyplněna správně). Znamená to, že se údaje prostorové identifikace nějak prohřešují oproti dohodnutým pravidlům PI v IISPP, a to většinou tím, že nemají vyplněno pole jiná identifikace. Ale ani u záznamů, jejichž stav PI je OK, nemusí být prostorová identifikace v pořádku.

Co vlastně kategorie územního rozsahu objekt nelokalizovatelný znamená?

Na rozdíl od objektu lokalizovaného, pro jehož prostorovou identifikaci můžeme použít existující definiční nebo přírůstkový bod nebo navrhnout nový přírůstkový, tedy od situace, kdy víme, kde se objekt nachází nebo nacházel, u objektu nelokalizovatelného to nevíme. Proto pravidla PI v IISPP stanovují, že je potřeba vyplnit slovní popis toho, co o lokalizaci víme, v poli „jiná identifikace“. Nepovinné je vyplnění kódu lokality nebo regionu, které jsme schopni provést, pokud víme, v jaké lokalitě nebo regionu se náš nelokalizovatelný objekt nachází nebo nacházel. Záznam díky tomu získá z prostorových vazeb generovaných v PaGIS základní údaje územní a administrativní příslušnosti objektu.
Většina prohřešků proti nimž se Katalog kontrolou PI brání spočívá, jak jsme již na začátku uvedli, v nevyplnění jiné identifikace. Kontroluje si rovněž, zda není vyplněna vazba na definiční nebo přírůstkový bod nebo parcelu. Jejich vyplnění totiž signalizuje, že zřejmě víme, kde se objekt nalézá nebo nalézal a tudíž by to měl být „objekt lokalizovaný“.  Katalog už ale pochopitelně nemůže poznat, zda dostatečné údaje pro lokalizaci objektu nejsou vyplněny v některém textovém poli záznamu prvku. Katalog také neprotestuje proti parcelám, kterém se k hlavnímu prvku přenesly z právního stavu. Pokračovat ve čtení „Záhada zámku Dolní Povelice“

Jak bylo na Kuksu

Ve dnech 22.-24. května hostil hospitál Kuks 6. setkání editorů PaGIS, správců MIS a příznivců IISPP.

Program setkání byl již tradičně rozvržen do tří bloků:

  • PaGIS a geoportál památkové péče,
  • IISPP a Památkový katalog,
  • MIS a Codebook (do bloku byla přiřazena i ESS a portál IISPP / intranet)

Pokračovat ve čtení „Jak bylo na Kuksu“

Setkání na Kuksu se blíží

 

 

 

Titulek se nemýlí, přinášíme Vám proto dlouho a netrpělivě očekávaný
program 6. výjezdního setkání editorů PaGIS, správců MIS a příznivců IISPP:

Pondělí 22.května

13:00-13:15 – Organizační informace (A. Štoncnerová)
13:15-13:30 – Úvod k (Pa)GIS bloku (Z. Syrová) (pdf)
13:30-13:45 – S. Podrazilová: Ke stavu zpracování a začleňování revizí rozsahů KP po parcelách (pdf)
13:45-14:00 – Š. Eismann: ArcGIS Pro aneb pohled do budoucnosti (pdf)
14:00-14:15 – Diskuse Pokračovat ve čtení „Setkání na Kuksu se blíží“

Jak bylo na MDŽ v Brně

I když tradiční svatovalentýnské setkání editorů PaGIS v Brně bylo odloženo až na 8.března, jaro zrovna ještě nebylo. Účastníci se nicméně již po příjezdu mohli zahřát pěším výstupem do podkroví Herringova paláce.

Pokračovat ve čtení „Jak bylo na MDŽ v Brně“