V Památkovém katalogu se vyskytuje docela velké množství rozsáhlých prvků, které nemají dostatečnou prostorovou identifikaci; většinou se jedná o území.
Rubrika: Památkový katalog
Praktické informace pro výjezdní setkání IISPP v Horšovském Týně
Tradiční, již sedmé, výjezdní setkání editorů PaGIS, správců MIS a dalších příznivců IISPP se mílovými kroky blíží a tak Vám k němu přinášíme základní praktické informace: Pokračovat ve čtení „Praktické informace pro výjezdní setkání IISPP v Horšovském Týně“
Program výjezdního setkání v Horš. Týně
Jak jste si již mohli povšimnout v našem kalendáriu, 5.-.7.9. se uskuteční již 7. výjezdní setkání editorů PaGIS, správců MIS a dalších příznivců IISPP. Tentokrát na zámku v Horšovském Týně. Zde Vám přinášíme prozatím pracovní program setkání: Pokračovat ve čtení „Program výjezdního setkání v Horš. Týně“
Parcelní posedlost
… aneb proč nemá být parcela prvkem v Památkovém katalogu a mít svůj přírůstkový bod
Tento článek je určen především editorům Katalogu a korektorům přírůstkových bodů PaGIS, kteréžto prosíme, aby mu věnovali náležitou pozornost.
Podrobnost rozobjektování prvků soupisu v Památkovém katalogu a jejich prostorové identifikace se mnohdy pohybuje od jednoho extrému k druhému. Od prvku bez prostorové identifikace na straně jedné až k nadbytečné podrobnosti na straně druhé, kdy na mapě vidíme hvězdičku na hvězdičce. Mezi těmi druhými extrémy je jeden, kdy už nejde jen o to, jak podrobně rozebíráme realitu, ale o nepochopení toho, co by prvkem být mělo a co nikoliv. Pokračovat ve čtení „Parcelní posedlost“
K čemu slouží korekce SO v IISPP
Jednou z novinek a úprav památkového GIS, které jsme ve stručnosti zmínili na letošním brněnském setkání editorů PaGIS v Brně, je korekce statistických obvodů.
Pole korekce IDSO (korekce (identifikátoru) statistického obvodu) mají ve svých atributech definiční a přírůstkové body používané k prostorové identifikaci v IISPP již velmi dlouho. Aktuálně se mění pouze to, že u definičního / přírůstkového bodu ručně vyplněná hodnota korekce se automaticky přepíše v prostorových vazbách (Spatial Joinech) těchto bodů se statistickými obvody RSO, které se v PaGIS generují pro aplikace IISPP. Pokračovat ve čtení „K čemu slouží korekce SO v IISPP“
Jak bylo letos na MDŽ v Brně
Na rozdíl od roku loňského panovalo v Brně již předjaří a fungoval i výtah. Účast byla hojná (viz. prezenční listina); poprvé mezi nás zavítali noví editoři Markéta Havlíková z Lokte a Marek Pacák z Josefova. Pokračovat ve čtení „Jak bylo letos na MDŽ v Brně“
Co se stalo, přihodilo…
„Co sa stalo, přihodilo na horách,to neviděl a neslyšel žádný v těch dobách…“
Tak o to v tomto příspěvku zrovna nejde, anóbrž se pokusíme vysvětlit, co se stalo přihodilo, že nám to MIS a Katalog zpomalilo.
Kostlivec ve skříni
Opakovaně se nám objevují problémy související s jedním kostlivcem bytujícím na dně naší RUIANové skříně. Občas se totiž v naší lokální geodatabázi GIS/RUIAN, vylíhne parcela s identifikátorem který na místo aby končil …….10, má nezaokrouhlenou hodnotu ……..09,99999.
Schema se mění, co bylo není
aneb Nové schema pro editaci revizí rozsahů KP po parcelách doplněné o identifikátor vazby právního aktu a právního stavu AktStav_id
Už je tomu více než rok a půl, co Památkový GIS, aneb PaGIS, žije v úzké vazbě na Památkový Katalog a vše, co se zobrazuje v mapových službách a aplikacích geoportálu památkové péče, je vydáváno jakožto územně analytické podklady etc., už nejsou pouze data PaGIS, ale to, co se z nich vyfiltruje na základě vazeb na záznamy k prvkům a právním stavům v Katalogu. Vazba polygonů rozsahů právních stavů a záznamů prvávních stavů v části ÚSKP v Katalogu byla (a doposud ještě je) založena na společném identifkátoru právního stavu PrStav_id. Praxe ovšem ukázala to, co nám mělo být jasné již dříve, že tato vazba není jednoznačná. Pokračovat ve čtení „Schema se mění, co bylo není“
Záhada zámku Dolní Povelice
Každý, kdo někdy nahlédl do interní části Památkového katalogu narazil v prostorové identifikaci na územní rozsah „objekt nelokalizovatelný“. Dnes jich tam bylo 90463. U 44127 z nich červeně svítí příznak stavu prostorové identifikace NOK (tedy prostorová identifikace (PI) není vyplněna správně). Znamená to, že se údaje prostorové identifikace nějak prohřešují oproti dohodnutým pravidlům PI v IISPP, a to většinou tím, že nemají vyplněno pole jiná identifikace. Ale ani u záznamů, jejichž stav PI je OK, nemusí být prostorová identifikace v pořádku.
Co vlastně kategorie územního rozsahu objekt nelokalizovatelný znamená?
Na rozdíl od objektu lokalizovaného, pro jehož prostorovou identifikaci můžeme použít existující definiční nebo přírůstkový bod nebo navrhnout nový přírůstkový, tedy od situace, kdy víme, kde se objekt nachází nebo nacházel, u objektu nelokalizovatelného to nevíme. Proto pravidla PI v IISPP stanovují, že je potřeba vyplnit slovní popis toho, co o lokalizaci víme, v poli „jiná identifikace“. Nepovinné je vyplnění kódu lokality nebo regionu, které jsme schopni provést, pokud víme, v jaké lokalitě nebo regionu se náš nelokalizovatelný objekt nachází nebo nacházel. Záznam díky tomu získá z prostorových vazeb generovaných v PaGIS základní údaje územní a administrativní příslušnosti objektu.
Většina prohřešků proti nimž se Katalog kontrolou PI brání spočívá, jak jsme již na začátku uvedli, v nevyplnění jiné identifikace. Kontroluje si rovněž, zda není vyplněna vazba na definiční nebo přírůstkový bod nebo parcelu. Jejich vyplnění totiž signalizuje, že zřejmě víme, kde se objekt nalézá nebo nalézal a tudíž by to měl být „objekt lokalizovaný“. Katalog už ale pochopitelně nemůže poznat, zda dostatečné údaje pro lokalizaci objektu nejsou vyplněny v některém textovém poli záznamu prvku. Katalog také neprotestuje proti parcelám, kterém se k hlavnímu prvku přenesly z právního stavu. Pokračovat ve čtení „Záhada zámku Dolní Povelice“