Evidence a prezentace památek u sousedů – IV. – Polsko

V dnešním pokračování pouti po odborných informačních systémech se podíváme k našim severovýchodním sousedům, a sice do Narodowego Instytutu Dziedzictwa.
Povšimněme si, že samotné stránky Institutu jsou symptomaticky odděleny od portálu elektronických zdrojů pro památkovou oblast

Hned na úvodní portálové stránce se nám nabízí rozvidlení na dvě základní oblasti webu, a sice REPO (repozitář dokumentů) a MAPY.
Věnujme se tematicky neprve tedy bližší košili: mapová aplikace byla ohlášena poměrně nedávno. Pozoruhodné je, že jde sice „jen“ o jednu, i když komplexní mapovou kompozici, ale:

  • deklarovaná je snaha o systémovou symbolizaci nemovitých památek
  • spolu s kompozicí jsou publikovány mapové služby
  • a pozor, data jsou komformní se směrnicí INSPIRE, včetně publikace vyhledávací služby (CSW)!

Otevřeme si tedy mapovou kompozici. Po prvotním překvapení že aplikace mluví česky (řídí se jazykem prohlížeče, okrajová, ale vstřícná funkce) nás zaujme základní přístup k vizualizaci památkového fondu – důsledná generalizace symbolů.

U každé třídy objektů vidíme jejich počet v příslušném powiatu. Jak zoomujeme dále, třídy se rozpadají na další podrobnější dělení:

po přejetí se ikony dále dynamicky rozvíjejí:
až nakonec dospějeme i k plošném vymezení památek (okrové polygony).
Jako tematickou extenzi naší exkurse na Brněnské výstaviště si vezměme jako příklad známou Jahrhunderthalle ve Wroclawi. Bodová určení objektů mají zjevně atributy, u nás bychom řekli funkčního typu, po kliku na ikonu se nám dostane vyčerpávající definice typu (v řeči Památkového Katalogu) – prvku.
Z celku je myslím zjevná snaha o primární přístup k prvkům přes jejich typovou klasifikaci (jak si ukážeme za chvíli v repozitáři).

Po kliku na objekt si v bublince všimněme prvního řádku – databáze zjevně odkazuje na identifikaci záznamu konformní se směrnicí INSPIRE. <jedovatapoznamka>Tedy řetězec, na jehož syntaxi se české hlavy nedokázaly dohodnout ani po dvou letech…</jedovatapoznamka>
Zkrátka – následováníhodný příklad!

Drobné zklamání přichází s faktem, že z mapy se na příslušnou památku rovnou zřejmě prokliknout nedá.
Nicméně abychom se na příslušný záznam objektu dostali, odskočíme si do REPA. Ještě než tak učiníme se ale podívejme na zdroje kompozice – a to pod Zdroje připojení

Důležité jsou na prvním řádku CSW pro památky a WMS  „Ochrony Zabytków“ a „Zasieg zabytku“.

O legendáži mapy nemluvě, ta opět sleduje primárně typové a časové určení objektů.

Způsob vyhledávání mě osobně mírně mate, ale opět,  jde o to, zvyknout si na důsledně typový přístup k fondu.

Hledejme naši UNESCEM vedenou halu století.

Zadáme typ funkční typ, který si pamatujeme z mapové bublinky, druh souboru nevím resp. je mi to jedno, řetězec do titulu též necháme prázdný odklepneme lupu, a je to.
Jsme tam kam jsme chtěli, ve výsledku máme odkazy na dokumenty podrobného popisu památky, historie, výnos který ji určuje,  fotky, anotační popis, datace a hleďme, dokonce mapka – a živá!

A nevídáno, v patce pravého sloupce, transparentní licence na celý obsah! Žádný alibistický odkaz na formulář žádosti o žádost a bla bla bla.

Shrnuto, podtrženo: kolegové mají mapovou kompozici „jenom“ jednu. Ale komlexní, s propracovaným systémem generalizace symbolů. Mapa sice neskáče přímo do registru, ale registr ukazuje lokalizaci v náhledové mapce.
A doslova na (pravý) okraj – odkazy na sdílení na facebooku a vlastní kanál na Youtube.

A konečně věc, která mě osobně, jinak se to nedá povědět, zahanbuje: mobilní aplikace pro památky. Nejenže navazuje na registr památek, ale zahrnuje i památky archeologické a úzce navazuje na projekt Wiki miluje památky. To se s naší halasnou, ve skutečných činech však mizivou (ne)spoluprací s wikimedialisty snad ani nedá srovnávat.

Jak je možné, že tohle (všechno) u nás, zejména vedení posedlému pozitivní prezentací oboru, nikomu neschází?
Za pozornost totiž stojí dnes nesamozřejmý jev – že systém NENÍ postaven za Evropské dotační tituly.
Kolegové z Polska bez diskuse bodují.

3 komentáře na „Evidence a prezentace památek u sousedů – IV. – Polsko“

  1. Díky za přehledné seznámení. Velmi se přimlouvám, aby tyto informace byly volně dostupné. Snad na blogu NPÚ :-). Nebo na osobním. Nebo tento zveřejnit (počítám, že tam nic tajného není). NPÚ by podobné typy stránek měl mít úplně jasně. Na webu NPÚ byl kdysi takový blog vytvářen tématickým zařazením příspěvků. Velmi potřebná jsou taková sdělení proto, že efektivní využívání podobných možností je posilováno výkladem vstřícného specialisty, kdežto pro nepoučeného odborníka na něco jiného zbytečně zůstává mnoho funkcí nedostupných. Na webu NPÚ to zcela chybí, na IISPP rovněž tak. Blogy apod. by přitom měly být v jednom systému, aby umožňovaly promptní vytváření odkazů na témata, slovníky apod. Za mě tedy (snad po drobném uvážení neformálností typu bla bla) nutně publikovat veřejně. Ale přitom s jasným vědomím, že je třeba a že má smysl v tom pokračovat. Je ovšem také možné učinit uveřejnění zde, a případně pak přenést na veřejnou stránku (nevím, jak by to ale bylo s odkazováním obrázků – určitě nechci, aby to stálo čas navíc). JS

  2. Ano, dozajista, by leccos z tohoto blogy mohlo a mělo být veřejné. Momentálně to v prostředí Bloggeru není reálné a na řešení jiné, jinde, jinak, ve smršti příprav Památkového katalogu nezbývá sil. Ztím v tomto ohledu rozhodně nejsme za vodou.
    Třeba se NPÚ vzmůže "alepoň" na takový jako Historic England http://heritagecalling.com/2015/09/10/top-ten-industrial-gems-to-visit-during-heritage-open-days/

  3. To já bych samozřejmě byl vděčen za odkazy na zajímavé blogy. I to z důvodů, které jsem zmiňoval ze studijních důvodů jaksi sbírám, ale též pro případné zájemce zpřístupňuji. Čili bych byl vděčen za zajímavé tipy např. v komentářích k příspěvku, který občas i aktualizuji: https://ceskaplacka.wordpress.com/2015/05/18/nedoceneni-blogu-pro-prezentaci-cilu-pamatkovych-instituci/

Napsat komentář