Co jste si to na nás zase vymysleli….

Sotva jsme se jakž takž naučili používat GIS (rozuměj mapové projekty na gis.npu.cz), tak jsou tu úplně jiné mapy, ve kterých nikdo nic nenajde. (Aneb několik slov na doplnění k uživatelské dokumentaci geoportálu).

Přechod od starých mapových projektů k novým mapovým aplikacím geoportálu znamená pro běžného uživatele, který byl zvyklý na prostředí http://gis.npu.cz/ řadu změn a nejistot v tom, co kde najde. Cílem tohoto textu je pokusit se mu tento přechod usnadnit. Pokud shledáte tento text užitečným i pro ostatní uživatele, najdete jeho průběžně aktualizovanou kopii v dokumentech na Googlu – Prechod-na-Geoportal-c01

Proč by měl uživatel vůbec staré prostředí opouštět, vždyť vše, pravda s výjimkou aplikace pro editaci a správu přírůstkových bodů, stále ještě běží?
Odpověď je prostá. Prostorová data, z nichž jsou publikovány mapové služby a projekty na http://gis.npu.cz/ i mapové projekty a služby na http://mapy.npu.cz/, byla naposledy editována a aktualizována 30.10.2015.
Aktuální data najde uživatel na novém geoportálu památkové péče https://geoportal.npu.cz/. Tato prostorová data jsou pak velmi úzce svázána s daty Památkového katalogu, jemuž památkový GIS (dále jen paGIS) poskytuje prostorovou identifikaci a od nějž naopak získává informace a prvcích Soupisu a právních stavech.
Uživatel, který se zde ocitne poprvé, by se měl nejprve seznámit se základní dokumentací ke geoportálu, kterou najde na stránce vpravo nahoře pod odkazem nápověda; je dobré, podívat se vždy na tu aktuální (k dnešnímu dni je to verze 1.0).
První částí geoportálu, s níž přijde uživatel do styku, budou nejspíše mapové aplikace, které najde pod stejnojmenným odkazem. Na rozdíl od starých mapových projektů, které neměly jednotné uživatelské prostředí, jsou nové mapové aplikace, které jsou na geoportálu postupně zveřejňovány (měly by se zde objevit všechny, které byly k dispozici na http://gis.npu.cz/) v tomto ohledu homogenní. Není příliš reálné a asi ani nemá valného smyslu srovnávat pro uživatele, který byl zvyklý na staré mapové projekty, kam se poděly všechny funkce, na které byl zvyklý. Soustředíme se na klíčový projekt Územní identifikace, s nímž většina asi přišla nejčastěji do styku a na novou mapovou aplikaci Památkového katalogu, do které se uživatel dostane díky odkazům z integrovaných aplikací IISPP – již nyní z Památkového katalogu a MISu.

  • Kam se vlastně dostanu odkazy z aplikací IISPP?

Zatímco do konce října 2015 vedly odkazy z aplikací IISPP do mapového projektu Územní identifikace, resp. Územní identifikace pro zahraničí, které měly svou verzi veřejnou a neveřejnou, nyní se ocitne v Mapě Památkového katalogu, resp. Mapě Památkového katalogu pro zahraničí. Prvek, který hledal je zdůrazněn červeným špendílem nebo červeným ohraničením plochy. Zjistí, že oproti starému územně identifikačnímu projektu v obsahu mapy přibyla vrstva prvků soupisu a ubyly nápadné vrstvy prostorových identifikátorů.

  • To je sice pěkné, ale pokud potřebuji zjistit prostorový identifikátor pro definiční nebo přírůstkový bod, lokalitu nebo regionu, tak je mi Mapa Památkového katalogu málo platná.

Dozajista. Pokud bychom ale v jejím obsahu ponechali i prostorové identifikátory PaGIS/IISPP tak, jak na to byl uživatel zvyklý, tak by to bylo na úkor přehlednosti pro ty, kteří zrovna s prostorovu identifikací nepracují. Uživatel se může do Územně identifikačního projektu zcela jednoduše přepnout pomocí nástroje Seznam aplikací . Nástroj najde na liště vpravo nahoře. Jak název nástroje napovídá, dostane se jím do seznamu mapových aplikací, z nichž si vybere Územní identifikaci nebo jiný mapový projekt, který potřebuje. Protože mapové projekty pro ČR a pro zahraničí mají odlišné souř. systémy, tak se dá přepínat pouze z českého do českého a ze zahraničního zase do zahraničního. Po přepnutí se uživatel dostane na stejné místo v mapě, takže nemusí vyhledaný prvek znovu hledat.

  • Dobře, ale ať už jsem v té či oné mapě, tak stejně nevím, jak se po ní pohybovat, zjevně tu chybí pacička pro posunování výřezu mapy a přehledka.

Zkuste si najít chvilku a opravdu se seznámit s uživatelskou dokumentací.
Základní ovládací prvky mapy najdete Vlevo nahoře. Intuitivně snad poznáte, že plus přibližuje, minus oddaluje, domeček pod nimi zobrazí výchozí rozsah mapy a šipky vlevo vpravo vracejí rozsah mapového výřezu na předcházející nebo následující. Přiblížení nebo oddálení je možné také pomocí rolování myší. Zoomovat na určitý výřez můžete rovněž (jako dříve) dřidržením tlačítka Shift se současným tažením myší nad mapou se stisknutým levým tlačítkem myši.
Pacička tu sice není jako specielní nástroj, ale mapovým výřezem můžete plynute posouvat tak, že stisknete levé tlačítko myši a popotáhnete ji žádaným směrem.
Přehledka je vysunovací. Objeví se po kliknutí na šipečku v pravém dolním rohu mapového okna. Tmavší obdélník Vám ukazuje aktuální výřez mapy, jehož popotažením se v mapě opět můžete přesunovat Zbavíte se jí opět kliknutím na šipečku na stejném místě, jakým jste ji vyvolali.
V protějším, levém dolním rohu mapového okna najdete grafické měřítko mapy. Požadované měřítko můžete zapsat ručně nebo po kliknutí na šipku vybrat z nabídky v roletce. Na první pohled divná měřítka, která v nabídce najdete mají svůj původ v tom, jak jsou dlaždicovány polohopisné podklady mapy

  • Co to tu píšete, vždyť to zoomování nefunguje a já potřebuji mapu více přiblížit.

To, že se mapa v některých měřítcích “zasekne” je bohužel pravda. Na odstranění se pracuje, ale není to tak triviální, jak se na prvý pohled zdá. Zaseknutí měřítka však ani nyní není nepřekonatelné. Stačí použít grafické měřítko mapy v levém doplním rohu mapového okna a vybrat nebo ručně zapsat měřítko jiné.

  • Byli jsme zvyklí na to používat “dalekohledy” pro vyhledávání adres a prvků v mapě; kam se poděly?

Nyní k základnímu vyhledávání běžný uživatel využije především vyhledávací okno v levém horním rohu mapy. Vyhledávat je možno fulltextem nebo si po stisknutí černé šipečky a rozbalení nabídky můžete vybrat co, resp. v čem konkretně chcete vyhledávat. V mapových projektech českých probíhá vyhledávání na základě geokódovací služby nad daty RÚIAN, v zahraničních projektech se využívá geokódovací služba Esri. Výrazně jsme si takto polepšili tím, že jsme se v ČR napojili na RÚIAN na místro na UIR-Adr, můžeme tak např. vyhledávat i v parcelách; v předchozí verze zahraničních projektů byly bez geokódovací služby.
Mimo to je ještě k dispozici nástroj pro vyhledávání , který umožňuje parametrické vyhledávání podle zadaných kritérií ve službách, z nichž se skládá obsah aplikace, a vrstvách, které tyto služby obsahují. Při použití tohoto nástroje, který je podrobně popsán v uživatelské dokumentci, doporučujeme přesněji specifikovat dotaz výběrem konktretní vrstvy a atributu. Výběr lze zúžit i prostorovými podmínkami (vyhledávat z aktuálního výřezu mapy, z orvků ručně vybraných z mapy etc.)

  • Stejně když se dostanu až k vybraným záznamům, tak je okno nástroje moc úzké na to, abych si pročetl všechny atributy vyhledaných prvků.

Pokud Vám vadí zrovno to, tak je tu ještě jedna možnost zobrazení atributových tabulek a jejich prohledávání: Po kliknutí na šipku uporostřed na dolním okraji mapového okna se Vám otevtřou atributové tabulky vrstev, které jsou součástí mapy, v dolní části obrazovky a to na celou její šířku. Můžete si podrobně nastavit , jak chcete v tabulkách vyhledávat . .

  • Jak mohu to parametrické vyhledávání v mapě využít, když ani nevím, co vlastně v mapě všechno je? Vy starých mapových projektech byl nalevo seznam vrstev, které jsme mohli vypínat a zapínat a taky jsme si mohli zobrazit legendu.

I nové mapové aplikace mají obsah, zapínatelné a vypínatelné vrstvy a legendu. Vše se skrývá pod nástrojem Obsah mapy . Primárně se Vám zobrazí právě obsah mapy a nad ním Legenda. Ta interaktivně reaguje na to, v jakém měřítku se pohybujete a zobrazuje pouze legendu k vrstvám v tomto měřítku viditelným. Jak se dočtete v uživatelské dokumentaci můžete si obsah všelijak přizpůsobit, ale doporučujeme s ním raději příliš neexperimentovat. Hlavně ne s přehazováním pořadí služeb nebo s jejich odstraňováním z obsahu.
Zajímavou a užitečnou funkcí pro pokročilejší uživatele je možnost přidání dalších mapových služeb geoportálu nebo i cizích (např. se službami krajských úřadů).

  • Ale vždyť v těch nových mapách je jen jeden polohopis! Pro územní identifikaci potřebuji kromě katastrálky i ortofotomapu a potřebuji i další mapy. To si je musím všechny přidat jako služby?

Polohopisy jsou dostupné samostatným nástrojem Podkladové mapy . Vypíná a zapínání vrstev polohopisných podkladů je obdobné jako v tabulce obsahu. Můžete je také způsvitňovat..

  • Ve starých mapových projektech se také daly načíst souřadnice. Tato možnost v nových mapových aplikacích není nebo ji jen nedovedu najít?

Jistěže je, jen se skrývá pod nástrojem měření . .

  • Nástroj Informace o objektu vypadá jako staré dobré info, ale když jen tak ťuknu do mapy neděje se nic nebo se dostanu do bezvýchodné situace, kdy celé dialogové okno zešedne a uprostřed se jen točí kolečko…

S nástrojem Informace o objektu je to podobné jako s nástrojem Vyhledávání. Je potřeba zpřesnit, na co se ptáte. Zadejte službu a vrstvu, na kterou se dotazujete. Poté nestačí jen tak ťuknout do mapy, ale musíte si i vybrat jeden z vybíracích nástrojů (můžete vybírat bodem, linií, obdélníkem, polygonem, kruhem…).

  • Ve starých mapových projektech jsme měli také hotlinky do MISu, Tritia a MonumNetu. O ty jsme nenávratně přišli?

Ale ne, nepřišli. Náhrada by se měla objevit právě pod nástrojem Informace o objektu.
Prozatím je nahrazují tzv. MapTips Aktivovat je můžete v Obsahu vrstev . Ty základní jsou nadefinovány v nejspodnější službě mapových projektů Mapy Památkového katalogu a Územní identifikace, která nese název Prostorově identifikační prvky IISPP. Pokud obsah služby rozbalíte (kliknutím na + vedle zatržítka), uvidíte u každé vrstvy zcela vpravo přepínací tlačítko, jímž můžete aktivovat vrstvu na niž se chcete dotazovat:

Aktivujete – li např. vrstvu definičních bodů paGIS jako na tomto obrázku, potom po kliknutí na definiční bod se tento zvýrazní červeným terčem a objeví se u něj tzv. MapTip, který vypadá takto:

Pak už jen stačí vybrat, zda chcete najít odkazy v Katalogu, MISu či Tritiu, resp. Carmen.

  • A co nahlížení do katastru nemovitostí, na které jsme byli zvyklí?

V nových mapových aplikacích je k dispozici vyhledávání parcel a budov pomocí nástroje RÚAN , přičemž mezi parametry, které lze zadat je i typ ochrany. Výběr je opět možno kombinovat s přímým výběrem z mapy. Výsledkem, k němuž se takto dobereme jsou primárně data z RÚIAN: Pokud nám nestačí atributy z RUIAN, lze vyhledanou parcelu nebo stavební objekt následně zobrazit Nahlížením v katastru nemovitostí.

  • Ale teď už vážně. Nepotřebuji se jen dívat na definiční a přírůstkové body v územně identifikačních projektech, potřebuji také editovat přírůstkové body. Kam se poděla aplikace Přírůstkové body? Kam se v mapové aplikaci poděl nástroj pro editaci přírůstkových bodů?

Tabulková část aplikace přírůstkové body už neexistuje jako samostatná, ale naprostá většina toho, co uměla, je integrováno do nástroje, kterým se přírůstkové body editují. Nástroj Přírůstkové body najdete vlevo nahoře v mapovém okně dvou neveřejných mapových aplikací: Územní identifikace s editací PB a územní identifikace pro zahraničí s editací PB. Abyste s k těmto aplikacím dostali musíte být přihlášeni. Na principech editace přírůstkových bodů, možnostech korektorských zásahů a vypořádávání se v zásadě nic nezměnilo. Změnili se nicméně samy přírůstkové body. Ty které jste editovali doposud byli de facto tabulkou, nyní již budete editovat skutečné body. I díky tomu již nebude docházet k nepříjemnému zaokrouhlování souřadnic na celé metry. Body tedy budete moci lokalizovat s daleko větší přesností.
Jak nástroj funguje, to se podrobně dočtete v návodu, zde se soustředíme především na to, co se vše změnilo a co Vás tudíž může přejvapit:

Po kliknutí na nástroj Přírůstkové body se Vám otevře dialogové okno. které můžete zvětšit tažením pravého dolního rohu. Přírůstkové body můžete vybírat přímo z mapy nebo podle atributů, přičemž máte na výběr zda chcete vyhledávat Dle autora (body, které jste sami vytvořili) nebo Dle územního správce (resp. dle ÚOP). Máte zde také tlačítko Nový bod, po jehož stisknutí se můžete pustit do vytváření nových bodů.
Protože už nevyhledáváte v tabulce, ale v bodech a snadno byste mohli systém zahltit, tak se výsledek vyhledávání při vyhledávání parametrickém omezuje na aktuální rozsah výřezu mapového okna.
Pokud je výsledků i tak příliš mnoho, budete vyzvání abyste vyhledávání upřesnili.
Pokud vyhledáte více prvků, dostanete se do tabulky, v níž máte ke každému prvku dostupná tři tlačítka:
Zobrazit detail, zobrazit výsledek vyhledávání dokumentů v MIS a spusit editaci (jen u těch PB, které jste oprávněni editovat):

PB01.jpg

Atributy v tabulce vybraného PB jsou podsvíceny modře a podle toho zda máte nahoře nad tabulkou pomocí přepínače zvoleno, zda se chcete na vybraný prvek přiblížit, posunout nebo zůstat na původním místě, tak se adekvátně pohybujete v mapě. Pokud chcete přírůstkový bod editovat, vždy si ho v mapě přibližte (zoom). Vybraný PB v mapě svítí zeleně (viz. ilustrace k editaci pozice bodu níže).
Když vyberete pouze jeden PB dostanete se rovnou do detailu infa, v němž můžete podle svých oprávnění spustit editaci pomocí tlačítka Editovat.
Detail infa i editace je obdobný jako ten, na jaký jste byli zvyklí. Pole, která mají být pro daný subtyp PB vyplněna povinně jsou podložena červeně, podmíněně povinná zeleně, needitovatelná šedě, ostatní zůstávají bílá.
V editaci přibylo vlevo nahoře tlačítko Editovat pozici:

PB03.jpg

Vybraný prvek pro editaci svítí v mapě, jak opětovně připomínáme, zeleně. Po stisknutí tlačítka Editovat pozici se pod kurzorem Vaší myši objeví výzva: Kliknutím přidáte bod:

PB04.jpg

Klikněte tedy na požadované místo, kam chcete bod přesunout. Zelený kroužek se přesune na místo, na které kliknete a tato nové umístění potrdíte uložením bodu.

PB05.jpg

Po uložení se na nové místo posune i aktuální bodová značka přírůstkového bodu.
Obdobně vypadá založení bodu nového. Jeho editaci začnete stiknutím tlačítka Nový bod, které je dostupné ihned po otevření nástroje Přírůstkové body a následně zadáte Vytvořit nový bod:

PB06.jpg

 

PB07.jpg

Po stisknutí tlačítka Vytvořit nový bod se pak pod kurzorem Vaší myši objeví již známá výzva: Kliknutím přidáte bod. Po kliknutí do mapy pak zeleně svítící bod a otevře se formulář pro vyplnění atributů přírůstkového bodu.

  • Říkáte, že obsah formuláře pro vyplnění atributů přírůstkových bodů se nezměnil, ale přibyly zde nějaké nové kolonky a už nemohu editovat IDREG!!!

Změny ve formuláři souvisejí se vznikem Památkového Katalogu. Vazby na bývalý IDREG ani na nové identifikátory Katalogu už nebudou vedeny na straně PaGIS, tedy v atributech definičních a přírůstkových bodů, ale na straně Památkového Katalogu. V atributech přírůstkového bodu je starý IDREG, který je svou hodnotou totožný s novým idenitifikátorem právního stavu PrStav_id, pouze pro kontrolu a dočasně po dobu, než bude vše potřebné dotaženo v Katalogu.
Významnou novinkou Památkového katalogu je taky vazba na RUIAN. Již jsme ho zmínili výše u vyhledávání. Pro přírůstkové body prvků, které by měly mít vazbu na RUIAN jakožto stavební objekty, je potřeba doplnit příslušné identifikátory, které umožňují vazbu na RUIAN:

  • identifikátor stavebního objektu
  • identifikátor adresního místa
  • identifikátor ulice
  • Musím identifikátory RUIAN opravdu vyplňovat? Kde ty identifikátory vlastně najdu?

Pokud identifikátor nevyplníte, nebude mít příslušný prvek – stavební objekt v Katalogu vazbu na RÚIAN. Důležité jsou především vazby stavebních objektů. Pro bude možno s výhodou využít nástroj . Zde se momentálně kody RUIAN nezobrazují, ale na opravě se pracuje. Univerzálně pak lze využít již nyní nástroi Informace o objektu . Je potřeba zvolit službu RÚIAN: Adresy, SO, parcely a z ní vrstvy:

  • Stavební objekt
  • Adresní místo
  • Ulice
  • V každé mapové aplikaci je ještě spousta dalších nástrojů a to ještě ani nejsou všechny, které uvádí uživatelská dokumentace. Jak je to s nimi?

Ve většině mapových projektů jsou nyní i další nástroje, jak jednoduché, tak složitější, které je potřeba užívat s rozvahou, Přečtěte si o nich prosím v uživatelské dokumentaci. Zde je jednom stručně vyjmenujeme:
– Poznámky – slouží uživatelům ke zaznamenávání poznámek přímo do mapy. Užívejte s rozvahou a nezaplevelte prosím mapové projekty veřejnými poznámkami.
– Záložky – uživatelské prostorové záložky v mapě

– Tisk mapy

– Editace a návrh změn – umožňuje editovat prvky prostřednictvím publikovaných editačních feature služeb. Bude zprovozněno, jakmilese vypořádáme se základními nezbytnými funkcemi geoportálu. Nelze si předem představovat, že by šlo tímto způsobem zprovoznit nějakou složitější editaci s nároky na topologickou přesnost.
– Report chyb – umožňuje uživateli hlásit chyby v aplikaci. Nezaměňovat prosím s chybami v datech! K tomu máme Přírůstkové body a co se týče ostatních dat, zprovozníme editační služby.
– Sdílení odkazu na mapu – s pomocí nástroje nasdílíte odkaz na mapovou aplikaci včetně aktuálního rozsahu mapy
– Georeporty. Na zprovoznění tohoto nástroje v mapových aplikacích Územně analytické podklady a Zájmy památkové péče se pracuje. Výsledný georeport obsahuje přhledovou mapu zájmového území, informace administrativního a územního členění ČR a výpis atributů jednotlivých mapových vrstev

  • Proč je všechno v ovládání mapové aplikace někdy anglicky a někdy ne?

Přizpůsobuje se prohlížeči, který pro práci s ní používáte.

  • Ještě nějaké další otázky?

7 komentářů na „Co jste si to na nás zase vymysleli….“

  1. Věřím tomu, že vše co má fungovat nakonec fungovat bude. Ale nástroj Info by alespoň pro veřejný přístup (ale i pro odborný by to bylo vhodné) měl mít nějaké omezení v počtu prvků. Teď je předvoleno Všechny služby, všechny vrstvy a to pravidelně končí zaseknutím javaskriptu a nutností refrešovat stránku. A náhodný návštěvník to tak spustí určitě.

  2. Jako nezasvěcenec bych to viděl podobně – tedy veřejný přístup "ochudit" na to, co v základu běžné zájemce zajímá (sloh, místo, typ/druh, možná ještě aktuální stav, ale pak souvislosti: památky dalších druhů v okolí, památky stejného druhu v okolí apod.). Nakonec vidíme, že se i Historic England zřejmě lopotí s podobným zjednodušeným přístupem a používá mapy Google… Ale také věřím, že se vše bude zdárně usazovat, a i lidi si budou zvykat na změny. Přeji zdar.

  3. Návodítko je prozatím zde v neveřejném blogu a pro jeho nečtenáře rovněž v Google dokumentech (viz odkaz v článku). Určitě bude i veřejnější, ale dosud se nám vše víceméně mění pod rukama, takže alespoń takto. Návod bude určitě i k veřejnému Katalogu. Zatím jsou jen ty od dodavatele k neveřejnému. Najdete pod Help / Příručky.

  4. První př. bod … a stálo to dost nervů.
    Vyhledávání v RUIAN přes Info nástroj u mě končí zaseknutím javaskriptu, i když jsem dal hledat v mapě. A po F5 se vrací rozsah na celou republiku, mám pocit, že alespoň v počátku se vracel na nastavený extent. No, pomohl jsem si ArcGISem a jeho Info nástrojem. Ale na stálou práci to pořád ještě není.

  5. Aby se nástroj info nezasekl musíte opravdu cíleně hledat v konkretní vrtvě služby RÚIAN: Adresy, SO, parcely a být ve velkém, nikoliv v malém měřítku. Nám to pak funguje s velmi rychlou odezvou i na celou službu.
    Pokud se Vám nějaký nástroj zasekne, jednoduše ho zavřete. Zůstanete na stejném místě.
    Na vylepšení nástroje info i RUIAN se pracuje. Budeme postupně informovat o pokrocích.

Napsat komentář