Každý, kdo někdy nahlédl do interní části Památkového katalogu narazil v prostorové identifikaci na územní rozsah „objekt nelokalizovatelný“. Dnes jich tam bylo 90463. U 44127 z nich červeně svítí příznak stavu prostorové identifikace NOK (tedy prostorová identifikace (PI) není vyplněna správně). Znamená to, že se údaje prostorové identifikace nějak prohřešují oproti dohodnutým pravidlům PI v IISPP, a to většinou tím, že nemají vyplněno pole jiná identifikace. Ale ani u záznamů, jejichž stav PI je OK, nemusí být prostorová identifikace v pořádku.
Co vlastně kategorie územního rozsahu objekt nelokalizovatelný znamená?
Na rozdíl od objektu lokalizovaného, pro jehož prostorovou identifikaci můžeme použít existující definiční nebo přírůstkový bod nebo navrhnout nový přírůstkový, tedy od situace, kdy víme, kde se objekt nachází nebo nacházel, u objektu nelokalizovatelného to nevíme. Proto pravidla PI v IISPP stanovují, že je potřeba vyplnit slovní popis toho, co o lokalizaci víme, v poli „jiná identifikace“. Nepovinné je vyplnění kódu lokality nebo regionu, které jsme schopni provést, pokud víme, v jaké lokalitě nebo regionu se náš nelokalizovatelný objekt nachází nebo nacházel. Záznam díky tomu získá z prostorových vazeb generovaných v PaGIS základní údaje územní a administrativní příslušnosti objektu.
Většina prohřešků proti nimž se Katalog kontrolou PI brání spočívá, jak jsme již na začátku uvedli, v nevyplnění jiné identifikace. Kontroluje si rovněž, zda není vyplněna vazba na definiční nebo přírůstkový bod nebo parcelu. Jejich vyplnění totiž signalizuje, že zřejmě víme, kde se objekt nalézá nebo nalézal a tudíž by to měl být „objekt lokalizovaný“. Katalog už ale pochopitelně nemůže poznat, zda dostatečné údaje pro lokalizaci objektu nejsou vyplněny v některém textovém poli záznamu prvku. Katalog také neprotestuje proti parcelám, kterém se k hlavnímu prvku přenesly z právního stavu. Pokračovat ve čtení „Záhada zámku Dolní Povelice“
Program